aktuality

27.1.2009 - na stránkách je vám k dispozici služba pomocí které můžete snadno prodat, či přenechat staré skripta. Vyzkoušejte to.

17.10.2008 - SROBi připravila stručného průvodce pro 1. ročníky, najdeteho v části pro studenty

katedra

Napsali o nás

The fossil Serpulidis / abstract

vloženo: 05. 02. 2007 | autor: doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc. | monografie

This paper describes fossil genera of the family Serpulidae BURMEISTER from the Cambrian to Pleistocene, with a specific review of serpulid faunas of the Bohemian Massifand Western Carpathians. It comprises all the data obtained on the family and its subfamilies and genera, and a register of well-known species. The ample material from many Czech, European and other localities is reviewed as well as the relevant literature. Two new subfamilies of serpulidis are described: Salpinxinae nov. subfam. and Mercierellinae nov. subfam., and two new genera: Octogonella nov. gen and Palaeospirorbis nov. gen.

The fossil family Serpulidae BURMEISTER consists of 10 subfamilies, whose specimens are known from the

Cambrian to Pleistocene sediments: Serpulinae RIOJA consist of 31 genera, Salpinxinae nov. subfam. consist of 5 genera, Filograninae RIOJA consist of 15 genera, Mercierellinae nov. subfam. consist of 7 genera, Ditrupinae REGENHARDT consist of 12 genera, Spirorbinae CHAMBERLIM consist of 14 genera, Circeinae P. KNIGHTJONES consist of 3 genera, Januinae P. KNIGHT-JONES consist of 8 genera, Pileolariinae P. KNIGHT-JONES consist of 2 genera and Romanchellinae P. KNIGHT-JONES consist of 2 genera.

Pillai (1970) subdivided the living serpulids into two families: Serpulidae BURMEISTER and Spirorbidae PILLAI. He used the newly defined marks of soft parts of bodies. Later, P. Knight-Jones (1978) defined new subfamilies of the family Spirorbidae PILLAI. Soft parts are, however, not preserved iii fossil specimens. Therefore, the common system of fossil specimens of the family Serpulidae BURMEISTER based on important marks of their tubes (Chamberlin, 1919; Rioja, 1925; Fauvel, 1927; Regenhardt, 1961; Ziegler, 1966, 1984; P. Knight-Jones, 1972, 1973) is followed in this paper. New subfamilies (P. Knight-Jones. 1978) are respected only if having specific marks of their tubes.

Key words: Serpulidae, morphology, fossil genera and species, systematics, taxonomy, revision.

Štěstí přeje připraveným, aneb jak studenti našli se svým pedagogem dinosauří kost

vloženo: 06. 04. 2006 | autor: Doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc.

Každý nález je svým způsobem náhoda. Někdy větší, někdy menší, jindy, a to bývá daleko častěji, se musí jít té náhodě naproti. Ne jinak tomu bylo v případě, který vám zde chci prezentovat.

Stalo se 14. května 2005. Katedra biologie a ekologické výchovy uspořádala pro studenty I. ročníku biologie, kteří se z jakýkoliv důvodů nemohli zúčastnit řádné botanicko-geologické exkurze, exkurzi náhradní. Proti všem předpokladům jsem ji ten den vedl sám, jen v botanice, místo zaneprázdněného doc. Dostála, mi pomáhal pan MUDr. Stříbrný. Nemohl jsem studenty o botaniku ošidit. Zájem o exkurzi byl veliký a tak se jí vedle těch, kteří dosud na exkurzi nebyli, mohli zúčastnit i ti, kteří už první exkurzi absolvovali. Proto jsem volil jinou trasu, než trasu tradiční. Chtěl jsem studentům ukázat lokality, které sleduji už prakticky od roku 1958 a u kterých jsem po dobu své praxe dosáhl i jejich vyhlášení za zvláště chráněná území.

Takovou lokalitou je i starý pískovcový lom nedaleko Mezholez na Kutnohorsku. V těchto horninách, které kdysi byly plážovými písky křídového moře z doby přibližně před 94 miliony lety, byla nalezena i první kost prvního českého dinosaura. Slíbil jsem, že se právě na tyto horniny pojedeme podívat a že si v nich zahledáme. Protože to byla první lokalita na exkurzi, celou dobu cesty na lokalitu jsem studenty pečlivě připravoval na horninové podmínky na lokalitě a na možné nálezy z těchto hornin, včetně kostí dinosaura. Vysvětloval jsem nálezové možnosti asi dost podrobně, protože většina studentů poslouchala poměrně nevěřícně. Ještě na lokalitě jsem znovu podrobně vysvětlil možnosti nálezů a seznámil studenty se samotnou vrstvou, ve které byla první dinosauří kost nalezena.

Ta vrstva obsahuje hlavně schránky ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum, což samo o sobě označuje blízkost pobřeží pradávného moře. A tak studenti hledali především ústřice a já sám se zaměřil na hledání ulit křídových gastropodů, neboť v současné době pracuji, jako na svém vědeckém úkolu, na revizi druhů českých křídových gastropodů. A zatímco studenti v jednom chumlu dobývali z pískovcové stěny lomu, který byl opuštěn počátkem 20. století, své ústřice, mimochodem velmi pěkné, kolegyně Lenka Žďárská se od nich odpoutala a celkem osaměle zpracovávala zvolený úsek lomu.Až najednou …

Volání studentů mě přimělo, abych se šel podívat na nálezy, z nichž dominoval malý výčnělek kosti dosud pevně zapasovaný v pískovci. Ano, tušíte dobře. Kolegyně z I. ročníku biologie našla kost dinosaura. Ani já, ani studenti neměli nejmenších pochyb, že to je kost dinosaura. Následovala telefonická konzultace s odborníky na dinosaury z přírodovědecké fakulty a pak už úmorná a titěrná práce, abych dostal kost neporušenou z křehké, leč pevné horniny. Studenti fandili, půjčovali své nože i lehčí kladívka, fotografovali a pochopitelně jásali. Nestane se totiž každý den, že byste našli dinosauří kost a zejména ne v horninách české křídy. Opatrná práce byla po hodině korunována úspěchem. Kost byla opatrně vyjmuta, opatrně zabalena a ještě opatrněji uložena do autobusu.

Exkurze pochopitelně pokračovala a studenti se seznámili s dalšími lokalitami a na nich našli další zajímavé zkameněliny a minerály. I krátkou oslavu v hospodě U Dačického v Kutné Hoře jsme stihli. Ale ta hlavní stále čeká. Uskuteční se tehdy, až vyjde článek o tomto nálezu.

Tři čtvrtiny roku je už nález podrobován pečlivému studiu kolektivem odborníků i za účasti mé „maličkosti“. Kdo zná mou postavu ví, že rozhodně maličký nejsem a nestydím se za to. Ale zpět k nálezu. Jde patrně o nový druh, ale bez lebky jej nelze stanovit. Měřil okolo 3,5 m na délku a cca 1,5 m na výšku. Malé rozměry jsou dány tím, že se jedná jednoznačně o ostrovní formu, která měla omezené potravinové zdroje. Ano, jižní část Čech byla tehdy ostrovem mezi oceánem Tethys na jihu a východě a českým mořem křídovým na severu a západě. Nález je také výjimečný tím, že vyplnil mezeru asi 30 milionů let, kdy v Evropě dinosauři chybí, neboť velká část Evropy byla zalita mořem. Jak asi vypadal „náš“ dinosaurus, ukazuje obrazová rekonstrukce. Kost je také mírně radioaktivní, což je dáno charakterem podložních kutnohorských rul. Po pohřbení v sedimentu se fosfatická kostní tkáň obohatila o radioaktivní látky, neboť organická hmota téměř vždy v sobě tyto prvky hromadí. A tato skutečnost je z hlediska moderní paleontologie důležitá pro další prospekci.

Já spíše budu využívat nahromaděných letitých zkušeností, které jsem získal výzkumem českých křídových sedimentů a výzkumem prováděným na amerických dinosauřích lokalitách a pevně věřím, že jednou skutečně tu lebku na této lokalitě najdu. Třeba mi zase pomohou dobře připravení studenti. Jim totiž náleží můj největší dík za tento nález a jako největší odměnu bych jim ještě jednou rád připravil pěknou exkurzi.

Možná o tom nevíte, ale zaměstnanci naší katedry, májí čas od času příležitost vyjadřovat k nejrůznějším geologickým, paleontologickým a ekologickým tématům ve veřejném tisku. Zde vám přinášíme alespoň část těchto příspěvků.

© KBEV 05-07 | webmaster | XHTML 1.0 Strict | CSS 2 | Created by DYKsoft